Muž v čajovně
Byl větrný páteční večer a já našla útulné útočiště v jejich podniku.
V modrých květinových šatech a bosa jsem se procházela po kobercích, které vedly do mnoha místností pro meditaci.
Z jedné se linula vůně marocké máty a tichý zvonivý smích, z jiné povídání a čerstvý zázvor.
....
Většinu času jsem ale seděla v tureckém sedu v turecké místnosti. Dívala jsem se do misky se zlatavým čajem a hlavou mi letěly události uplynulého týdne.
....
Procházela jsem se opět chodbičkou a zahlédla ho.
Někam se chystal.
Usmál se na mě a já opět pocítila to zvláštní a nádherné horko na prsou.
"Kam jdeš?" zeptala jsem se.
Tmavě hnědé oči mě pohladily jako samet a on odpověděl:
"Někdo se nahoře pozvracel, tak to jdu uklidit."